Tag Archives: Vznik planety Země
Planeta Země vznik
Vznik Země se odhaduje zhruba na dobu před 4.6 miliardami let, kdy se z materiálů obíhajících kolem tvořící se hvězdy Slunce začaly vlivem gravitačních sil vytvářet větší celky, které neustále navyšovaly svůj objem, jak absorbovaly hmotu menších těles. Čím větší tato tělesa byla, tím větší měla gravitaci a přitahovala k sobě stále větší a větší objekty, až se nakonec stala dominantním objektem ve svém prostoru. Povrchy těchto nově utvořených planet byly tvořeny roztaveným materiálem a neustále bombardovány menšími úlomky zbylých materiálů. Díky gravitaci se pomalu začala utvářet struktura planety, kdy těžké prvky jako je železo začaly klesat ke středu planety a došlo tak postupně k vytvoření planetárního jádra, pláště a kůry. První sférou, která se začala utvářet byla zemská kůra, což usuzujeme z nálezu hornin na povrchu planety, starých přes čtyři miliardy let. V hlubších částech planety se však stále skrývalo značná energie, která se napovrch uvolňovalo prostřednictvím tektonické činnosti.
Z probíhajících tektonických procesů se uvolňovalo velké množství plynů a par, které se smíchaly s prvními náznaky budoucí atmosféry tvořené héliem a vodíkem. Tyto dva prvky si však Země díky svém nižší gravitaci nedokázala v atmosféře udržet a postupem času tak z její atmosféry téměř vymizely. Tento proces trval bezmála jednu miliardu let. Planeta se také začala postupně ochlazovat a začalo docházet pravidelným srážkám. Teplota povrchu se pohybovala okolo tří set stupňů Celsia a veškerá voda se zase opět odpařila do atmosféry. Touto cestou postupně vznikly první oceány. První známky života se na zemi vyskytly asi před čtyřmi miliardami let právě v těchto oceánech.
Země tvar Země
Při pohledu z vesmíru se jeví tvar Země jako perfektní koule. Není to však úplně pravda, neboť Země je na svých pólech zploštělá a jedná se tak nikoliv o kouli ale o zemský elipsoid. Poloměr země činí zhruba 6400 km.
V minulosti existovalo nesčetně představ o tvaru Země. Někteří věřili, že Země je plackou v prostoru nebo plující po vodě, jiní zase věřili, že je Země tvarem válec. S největší pravděpodobností jako první člověk na kulatost země upozornil Aristoteles a již ve 4. století před Kristem, kdy jako argumenty pro kulatý tvar planety uvedl příklad s loděmi mizícími za obzorem a měnící se výšku hvězd při cestování lodí na jih nebo na sever, případně fakt, že při zatmění Měsíce vrhá Země vždy kulatý stín.
Již od pradávna také probíhaly mnohé pokusy o změření velikosti Zemského povrchu. Historické prvenství v tomto patří jistému Eratosthénovi z Kyrény. Ten pomocí úhlové metody vypočítal rozdíl v délce stínu na dvou místech ležících na témže poledníku. Jednalo se o Alexandrii a Asuán. Pomocí naměřených hodnot byl pak schopen vypočítat velikost celé planety.
Komentáře