Tag Archives: Planeta Země
Planeta Země, Zázračná planeta
Planeta Země nebo také Zázračná planeta je dokumentární přírodovědný seriál z dílny BBC, který nás v každém díle zavede do dech beroucího světa zvířat, obývajících rozličná přírodní prostředí. V celkem jedenácti dílech se postupně podíváme do všech typů životního prostředí, od vrcholků zasněžených hor, po hlubiny neprobádaných oceánů. Celým seriálem nás provází světoznámý přírodovědec David Attenborough, jež diváka zásobuje zajímavými fakty a informacemi po celou dobu sledování tohoto nevšedního seriálu. Co také stojí za zmínku, je hudba. Brilantně doplňuje pestrobarevný svět zvířat kamkoliv se podíváme. A je jedno, zdali momentálně stojíme na rozpálené poušti nebo se potápíme do modrých hlubin.
Jednotlivé díly nesou názvy : Od pólu k pólu, Hory, Sladkovodní svět, Jeskyně, Pouště, Království ledu, Travnaté pláně, Džungle, Mělká moře, Lesy mírného pásma a Hlubiny oceánu. Na natáčení tohoto unikátního dokumentu se podílelo celkem čtyřicet kameramanských týmů, kteří své záběry pořídili na vice než dvěma stech lokalitách po celém světě. I v takovém počtu jim natáčení zabralo více než 5 dlouhých let. Během natáčení tak kameramani navštívili více než šedesát zemí. Některé záběry jsou natolik unikátní, že se jedná o vůbec první nafilmování daného živočišného druhu. Popularita tohoto dokumentárního díla je tak obrovská, že se jej na DVD nosičích prodalo skoro čtyři miliony kusů a práva na vysílání odkoupily televizní stanice z více než stovky různých zemí.
Kvůli náročnosti nafilmování některých zvířat muselo být vymyšleno mnoho nových filmařských postupů. Proto má každý díl kromě své dokumentární stopáže ještě desetiminutovou speciální část, která je věnována výhradně tomu, jak tyto záběry vznikaly, co byly nejobtížnější momenty natáčení a jaké postupy musely být použity.
Planeta Země po vymření lidstva
Přemýšleli jste někdy nad tím, jak by asi vypadala planeta Země po vymření lidstva? Co by následovalo, když by vymizel ten nejvýraznější živočišný druh, jaký kdy na této planetě žil? Města tak jak je dnes známe, by byla postupně opět pohlcena vegetací a v budoucích dekádách by se rozpadla na prach. Zvířata by se zbavila svého přirozeného soupeře a opět by postupně obydlela veškerá místa naší planety. Mnohé domestikované druhy by pravděpodobně vymizely, neboť by již nebyly schopny bez člověka přežít.
Na téma jak by planeta Země vypadala, kdyby přes noc najednou zmizeli všichni lidé, byl dokonce natočen i dokument Planeta Země po vymření lidstva, v anglickém originále Life After People. Postupně v tomto dokumentárním filmu přednáší řada odborníků z řad inženýrství, botaniky, biologie, architektury, archeologie, ekologie a nastiňují nám svou představu, co by se po vymizení veškerého lidstva odehrávalo za den, týden, měsíc, rok, století i milénium. Prostřednictvím počítačových animací máme možnost vidět zkázu měst, i co se stane například v průběhu let s takovým autem.
Budeme svědky toho, jak dlouho by vydržely známé památky starověku i moderního světa, kdyby se o ně člověk přestal starat a udržovat je. Co by se stalo s okolním prostředím, když by do něj člověk přestal zasahovat. Co by se stalo například s vodními elektrárnami a dalšími věcmi, které naopak dokáží bez člověka fungovat dalších sto let. Dokument Planeta Země po vymření lidstva se ani tak nezabývá otázkou jak by k takové katastrofě mělo dojít, byť nějaké možnosti lehce nadhodí, jako spíš co by se po ní dělo dál.
Sluneční soustava
Sluneční soustava je planetárním systémem hvězdy zvané Slunce, do které spadá i naše planeta Země. Naší sluneční soustavu tvoří osm planet a pět trpasličích planet. Dále je součástí naší sluneční soustavy přes sto padesát měsíců obíhajících kolem hlavních planet a nespočet menších vesmírných těles jako jsou komety, meteoroidy a drobné planetky. Planety sluneční soustavy obíhají kolem Slunce v eliptických drahách, přičemž hvězda Slunce je v jejich společném středu. Sluneční soustava je součástí většího celku – galaxie, které se přezdívá Mléčná dráha. Galaxie je zase součástí ještě většího uskupení tzv. supergalaxie. Hlavními planetami naší sluneční soustavy jsou podle pořadí od Slunce : Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn a Uran. Odhaduje se, že Sluneční soustava je stará 4,6 miliardy let.
Slunce
Slunce coby středobod naší sluneční soustavy je zdaleka jejím nejmohutnějším tělesem. Ve srovnání s jinými hvězdami je jeho velikost mírně nadprůměrná. Stáří slunce se odhaduje zhruba na 4,5 miliardy let a jeho další existence se podle výzkumů pohybuje kolem sedmi miliard let. Většinu hmoty slunce tvoří vodík a hélium, které vzniká při termonukleárních reakcích ve skunci.Stejně jako Země, je i slunce tvořeno několika vrstvami, kterými jsou : jádro, korona, fotosféra, chromosfera a konventivní zóna.
Země
Země je v pořadí třetí planetou sluneční soustavy a je jediná, která má vhodné podmínky k existenci života. Stáří země je zhruba 4,6 miliardy let. Kolem Země obíhá její přirozený satelit – Měsíc.
Doba ledová
Doba ledová neboli glaciál, je periodicky se opakující změna klimatu planety Země, při kterém dochází k dlouhodobému poklesu teplot zemského povrchu i atmosféry, díky čemuž dojde k výraznému rozšíření ledovců. Období mezi dvěma glaciály se říká interglaciál. Délka doby ledové může být od čtyřiceti do sta tisíc let. Oproti tomu období interglaciálů trvají něco kolem dvaceti tisíc let. Vlivem doby ledové dochází k mohutnému zalednění a výraznému poklesu hladiny moří a oceánů. Drastická změna teplot má velký vliv na vše živé. U těch druhů, které se nejsou schopny se změnou klimatu vyrovnat, dochází k vymření.
Za vznik doby ledové s velkou pravděpodobností může vzájemná poloha Země a Slunce, kde v případě že je Země jen nepatrně vzdálenější od slunce tak dochází k poklesu příjmu její energie Zemí v řádu pouhých procent, avšak i to stačí na změnu klimatu planety Země.
O tom že na Zemi takovéto změny probíhaly existují tři hlavní důkazy. Zaprvé jsou to důkazy geologické, které zahrnují zkoumání povrchu Země a vyhodnocování, co mělo vliv na jeho nynější podobu. Zadruhé chemická analýza materiálů a vzorků získaných například z fosilií, den oceánů nebo ledovců. V neposlední řadě jsou tu také paleontologické důkazy, které vycházejí z poznatků o změnách jež jsou získávány z fosilií. V průběhu doby ledové se totiž živočišné druhy musely přizpůsobovat novému klimatu. Druhy které se lépe adaptovaly na chladné podnebí se rozšířily do nových oblastí a naopak druhy které potřebovaly vyšší teploty k životu byly vytlačovány nebo zcela vyhynuly.
Komentáře