Zajímavosti výstavy

Meteorit Muonionalusta

Počátky vzniku vesmíru, sluneční soustavy a Země samotné jsou ve výstavě navozeny pomocí audiovize. Z mlžných oblaků prachu se Země stala pevným tělesem před více než 4,5 mld. let. O jejím původu a složení nás přesvědčují výzkumy z oblasti geofyziky a geo-astronomie, zatímco dosud nejhlubší vrt se dostal „pouze“ do hloubky 14 km. Na výstavě můžeme projít zemským nitrem, jak o tom snil před 150ti lety Jules Verne nebo obdivovat posly z vesmíru – meteority. Velmi vzácné jsou meteority z Měsíce, Marsu a planetky 4 Vesta. Dosud největší u nás vystavený meteorit – Muonionalusta, vážící bezmála 1 tunu, je nejstarším doloženým meteoritem spadlým na Zemi už před téměř milionem let. Na evropském kontinentě tak prodělal nejméně čtyři doby ledové. Stáří bylo určeno chlor-beryliovou metodou. V meteoritové klasifikaci má označení IVA, tedy železný meteorit s podílem niklu okolo 8 %, nebo také jemný oktaedrit. Pochází z roztaveného jádra planety, která se rozpadla před miliardami let. Její roztavené části chladly tak pomalu, že došlo k zajímavému efektu, který vidíme na menší naleštěné a ošetřené části meteoritu Muonionalusta. Tento jev se nazývá Widmanstättenovy obrazce a je přirozeným charakteristickým znakem železných meteoritů.

A ještě jedno prvenství má tento mimořádný meteorit. V roce 1906, kdy byl studován první nalezený kus, v něm byla poprvé popsána vysokotlaká odrůda křemene – stišovit, která je na zemském povrchu velmi vzácná a nalézáme ji pouze v místech impaktu (dopadu kosmického tělesa).