Archív kategorií: Jádro planety Země
Země geologické složení
Geologické složení Země nám hodně napovídá o tom, jak naše planeta vznikala a jak její povrch vypadal v průběhu nesčetných let její existence. Touto problematikou se zabývá věda jménem Geologie. Ta má za úkol zkoumat strukturu a složení zemského povrchu a také jevy, které jej utvářejí. Stáří země se odhaduje na 4,6 miliardy let. Je to takzvaná terestrická planeta, neboli planeta tvořená převážně z křemičitanových hornin. Společným znakem terestrických planet je kovové jádro, jež je v případě Země tvořeno až z 80% železem. Dále je to plášť, který zase obsahuje převážně křemičitany. A v neposlední řadě je to pevný plášť, na rozdíl od planet typu plynný obr, jejichž povrch tvoří různá skupenství a sloučeniny vody a různých plynů. Tyto společné znaky terestrických planet splňuje i měsíc, avšak ten není planetou, nýbrž přirozeným satelitem planety Země.
Země se dělí na tři základní části a těmi jsou jádro, plášť a kůra. Zemská kůra se dělí na pevnou kontinentální a oceánskou. Liší se v hustotě a složení. Zemský povrch se skládá z litosférických desek, jež jsou neustále v pohybu. Většinu povrchu Země zabírají oceány. Pokrývají celých 71% povrchu naší planety. Země je obklopena tzv. atmosférou, což je plynný obal země složený z kyslíku a dusíku a řady dalších plynů.Zemské složení se velmi liší podle zkoumané oblasti.Různá místa obsahují různé procento jednotlivých prvků. Mezi nejběžnější prvky na zemi však všeobecně patří železo, kyslík, křemík a hořčík.Zastoupení těchto prvků se pohybuje v desítkách procent.
Stavba nitra Země
Stavba nitra země spočívá v rozdělení země na několik částí, které se od sebe liší například hustotou, teplotou nebo tlakem. Strukturou planety Zěmě se zabývá seismologie. Země se rozděluje na několik takzvaných Bullenových zón, pojmenovaných podle geofyzika K.E.Bullena. Tyto zóny pak tvoří těleso naší planety a dělí se na 3 základní části : Jádro, zemský plášť a zemskou kůru.
Zemské jádro
Tvořeno převážně slitinami niklu a železa. Dělí se na tři části, kterými jsou vnitřní jádro, vnější jádro a Gutenbergova diskontinuita. Vnitřní jádro je pevného skupenství, které bylo dosaženo za vysokého tlaku a teploty, které v nitru naší planety panuje. Teplota vnitřního jádra je až 4700 stupňů Celsia. Narozdíl od vnitřního jádra, je vnější jádro tvořeno žhavou tekutinou, která spolu s rotací planety Země vytváří její elektrické a magnetické pole. Díky této skutečnosti je kolem Země přítomna magnetosféra, která filtruje většinu kosmického záření. Vnější jádro se skládá převážně z železa a dalších lehčích prvků. Gutenbergova diskontinuita tvoří hranici mezi vnějším a vnitřním jádrem. Její tloušťka se pohybuje mezi dvěma až třemi sty tisíci kilometrů.
Zemský plášť
Plášť Země tvoří převážně těžké minerály, podobné těm, jež jsou přítomny i v zemské kůře. Zemský plášť se dělí opět na tři části, kterými jsou : spodní plášť, vrchní plášť a astenosféra. Spodní plášť je tvořen převážně křemíkem, kyslíkem a magnésiem. Tvoří celou polovinu hmotnosti planety Země.
Zemská kůra
Tvoří vrchní vrstvu Země a dělí se na pevnou kontinentální kůru a na oceánskou kůru.Ty se vůči sobě liší svou hustotou a chemickým složením.
Komentáře