Planeta Země, Zázračná planeta

Informace o planetě Zemi

Planeta Země, Zázračná planeta

Zázračná planeta Země

Planeta Země nebo také Zázračná planeta je dokumentární přírodovědný seriál z dílny BBC, který nás v každém díle zavede do dech beroucího světa zvířat, obývajících rozličná přírodní prostředí. V celkem jedenácti dílech se postupně podíváme do všech typů životního prostředí, od vrcholků zasněžených hor, po hlubiny neprobádaných oceánů. Celým seriálem nás provází světoznámý přírodovědec David Attenborough, jež diváka zásobuje zajímavými fakty a informacemi po celou dobu sledování tohoto nevšedního seriálu. Co také stojí za zmínku, je hudba. Brilantně doplňuje pestrobarevný svět zvířat kamkoliv se podíváme. A je jedno, zdali momentálně stojíme na rozpálené poušti nebo se potápíme do modrých hlubin.

Jednotlivé díly nesou názvy : Od pólu k pólu, Hory, Sladkovodní svět, Jeskyně, Pouště, Království ledu, Travnaté pláně, Džungle, Mělká moře, Lesy mírného pásma a Hlubiny oceánu. Na natáčení tohoto unikátního dokumentu se podílelo celkem čtyřicet kameramanských týmů, kteří své záběry pořídili na vice než dvěma stech lokalitách po celém světě. I v takovém počtu jim natáčení zabralo více než 5 dlouhých let. Během natáčení tak kameramani navštívili více než šedesát zemí. Některé záběry jsou natolik unikátní, že se jedná o vůbec první nafilmování daného živočišného druhu. Popularita tohoto dokumentárního díla je tak obrovská, že se jej na DVD nosičích prodalo skoro čtyři miliony kusů a práva na vysílání odkoupily televizní stanice z více než stovky různých zemí.

Kvůli náročnosti nafilmování některých zvířat muselo být vymyšleno mnoho nových filmařských postupů. Proto má každý díl kromě své dokumentární stopáže ještě desetiminutovou speciální část, která je věnována výhradně tomu, jak tyto záběry vznikaly, co byly nejobtížnější momenty natáčení a jaké postupy musely být použity.

Vložil Planeta Země, Zázračná planeta Země | Štítek , , , , , | Zanechat komentář

Planeta Země dokument

Dokument o planetě Zemi

Zázračná planeta je jedenácti dílný televizní dokument z dílny BBC, zprostředkovávající divákovi úchvatnou podívanou o jedenácti rozličných místech naší planety. Každý díl seriálu se soustřeďuje na faunu daného prostředí. Všemi díly nás provází coby komentátor přírodovědec David Attenborough. Každý díl je také podbarven vynikajícím hudebním doprovodem, skvěle pasujícím na barevnost a krásu zvířat i prostředí, ve kterém žijí. Je to prostě seriál emocí i poznání. Komplet Zázračná planeta obsahuje 5 DVD, přičemž na každém najdeme 2-3 díly.

Na prvním DVD se nacházejí díly s názvy : Od pólu k pólu, Hory a Sladkovodní svět. První díl je jakýmsi úvodem do problematiky a zabývá se naší planetou jako celkem. Druhý díl se zabývá vulkanickými a geologickými silami, jež v průběhu věků utvářely povrch naší planety. Ve třetím díle s názvem sladkovodní svět se zase podíváme na problematiku sladké, pitné vody, kterou mnozí z nás berou jako samozřejmost. Ve skutečnosti je však tato voda na zemi zastoupena v řádu několika procent z celkového množství vody na Zemi. Budeme sledovat vodu a její cestu od jejich počátků v horách až po chvíli kdy se vlévá do oceánů.

Druhé DVD obsahuje díly : Jeskyně a Pouště. Tyto díly nás zavedou na místa, kam dobrovolně nezabloudí moc lidí. Pro první místa je typická všudypřítomná temnota a stísněnost, pro ta druhá vysoké teploty a minimum srážek. Co však mají společné je to, že oba tyto světy navzdory předpokladům kypí životem. Živočichy, kteří se přizpůsobili těmto nepříznivý životním podmínkám a ačkoliv nám můžou mnozí z nich připadat až bizarní,  dokazují, že nic není nemožné a život si svou cestu najde všude.

Vložil Historie Země, Planeta Země, Vznik planety Země, Zázračná planeta Země | Štítek , , , , , , | Zanechat komentář

Planeta Země po vymření lidstva

Země bez lidí

Přemýšleli jste někdy nad tím, jak by asi vypadala planeta Země po vymření lidstva? Co by následovalo, když by vymizel ten nejvýraznější živočišný druh, jaký kdy na této planetě žil? Města tak jak je dnes známe, by byla postupně opět pohlcena vegetací a v budoucích dekádách by se rozpadla na prach. Zvířata by se zbavila svého přirozeného soupeře a opět by postupně obydlela veškerá místa naší planety. Mnohé domestikované druhy by pravděpodobně vymizely, neboť by již nebyly schopny bez člověka přežít.

Na téma jak by planeta Země vypadala, kdyby přes noc najednou zmizeli všichni lidé, byl dokonce natočen i dokument Planeta Země po vymření lidstva, v anglickém originále Life After People. Postupně v tomto dokumentárním filmu přednáší řada odborníků z řad inženýrství, botaniky, biologie, architektury, archeologie, ekologie a nastiňují nám svou představu, co by se po vymizení veškerého lidstva odehrávalo za den, týden, měsíc, rok, století i milénium. Prostřednictvím počítačových animací máme možnost vidět zkázu měst, i co se stane například v průběhu let s takovým autem.

Budeme svědky toho, jak dlouho by vydržely známé památky starověku i moderního světa, kdyby se o ně člověk přestal starat a udržovat je. Co by se stalo s okolním prostředím, když by do něj člověk přestal zasahovat. Co by se stalo například s vodními elektrárnami a dalšími věcmi, které naopak dokáží bez člověka fungovat dalších sto let. Dokument Planeta Země po vymření lidstva se ani tak nezabývá otázkou jak by k takové katastrofě mělo dojít, byť nějaké možnosti lehce nadhodí, jako spíš co by se po ní dělo dál.

Vložil Planeta Země, Zázračná planeta Země | Štítek , , , , | Zanechat komentář

Planeta Země vznik

Vznik planety Země

Vznik Země se odhaduje zhruba na dobu před 4.6 miliardami let, kdy se z materiálů obíhajících kolem tvořící se hvězdy Slunce začaly vlivem gravitačních sil vytvářet větší celky, které neustále navyšovaly svůj objem, jak absorbovaly hmotu menších těles. Čím větší tato tělesa byla, tím větší měla gravitaci a přitahovala k sobě stále větší a větší objekty, až se nakonec stala dominantním objektem ve svém prostoru. Povrchy těchto nově utvořených planet byly tvořeny roztaveným materiálem a neustále bombardovány menšími úlomky zbylých materiálů. Díky gravitaci se pomalu začala utvářet struktura planety, kdy těžké prvky jako je železo začaly klesat ke středu planety a došlo tak postupně k vytvoření planetárního jádra, pláště a kůry. První sférou, která se začala utvářet byla zemská kůra, což usuzujeme z nálezu hornin na povrchu planety, starých přes čtyři miliardy let. V hlubších částech planety se však stále skrývalo značná energie, která se napovrch uvolňovalo prostřednictvím tektonické činnosti.

Z probíhajících tektonických procesů se uvolňovalo velké množství plynů a par, které se smíchaly s prvními náznaky budoucí atmosféry tvořené héliem a vodíkem. Tyto dva prvky si však Země díky svém nižší gravitaci nedokázala v atmosféře udržet a postupem času tak z její atmosféry téměř vymizely. Tento proces trval bezmála jednu miliardu let. Planeta se také začala postupně ochlazovat a začalo docházet pravidelným srážkám. Teplota povrchu se pohybovala okolo tří set stupňů Celsia a veškerá voda se zase opět odpařila do atmosféry. Touto cestou postupně vznikly první oceány. První známky života se na zemi vyskytly asi před čtyřmi miliardami let právě v těchto oceánech.

Vložil Historie Země, Planeta Země, Vznik planety Země | Štítek , , , | Zanechat komentář

Země tvar Země

Tvar Země

Při pohledu z vesmíru se jeví tvar Země jako perfektní koule. Není to však úplně pravda, neboť Země je na svých pólech zploštělá a jedná se tak nikoliv o kouli ale o zemský elipsoid. Poloměr země činí zhruba 6400 km.

V minulosti existovalo nesčetně představ o tvaru Země. Někteří věřili, že Země je plackou v prostoru nebo plující po vodě, jiní zase věřili, že je Země tvarem válec. S největší pravděpodobností jako první člověk na kulatost země upozornil Aristoteles a již ve 4. století před Kristem, kdy jako argumenty pro kulatý tvar planety uvedl příklad s loděmi mizícími za obzorem a měnící se výšku hvězd při cestování lodí na jih nebo na sever, případně fakt, že při zatmění Měsíce vrhá Země vždy kulatý stín.

Již od pradávna také probíhaly mnohé pokusy o změření velikosti Zemského povrchu. Historické prvenství v tomto patří jistému Eratosthénovi z Kyrény. Ten pomocí úhlové metody vypočítal rozdíl v délce stínu na dvou místech ležících na témže poledníku. Jednalo se o Alexandrii a Asuán. Pomocí naměřených hodnot byl pak schopen vypočítat velikost celé planety.

Vložil Planeta Země, Vznik planety Země, Zázračná planeta Země | Štítek , , , , | Zanechat komentář

Země geologické složení

Geologické složení ZeměGeologické složení Země nám hodně napovídá o tom, jak naše planeta vznikala a jak její povrch vypadal v průběhu nesčetných let její existence. Touto problematikou se zabývá věda jménem Geologie. Ta má za úkol zkoumat strukturu a složení zemského povrchu a také jevy, které jej utvářejí. Stáří země se odhaduje na 4,6 miliardy let. Je to takzvaná terestrická planeta, neboli planeta tvořená převážně z křemičitanových hornin. Společným znakem terestrických planet je kovové jádro, jež je v případě Země tvořeno až z 80% železem. Dále je to plášť, který zase obsahuje převážně křemičitany. A v neposlední řadě je to pevný plášť, na rozdíl od planet typu plynný obr, jejichž povrch tvoří různá skupenství a sloučeniny vody a různých plynů. Tyto společné znaky terestrických planet splňuje i měsíc, avšak ten není planetou, nýbrž přirozeným satelitem planety Země.

Země se dělí na tři základní části a těmi jsou jádro, plášť a kůra. Zemská kůra se dělí na pevnou kontinentální a oceánskou. Liší se v hustotě a složení. Zemský povrch se skládá z litosférických desek, jež jsou neustále v pohybu. Většinu povrchu Země zabírají oceány. Pokrývají celých 71% povrchu naší planety. Země je obklopena tzv. atmosférou, což je plynný obal země složený z kyslíku a dusíku a řady dalších plynů.Zemské složení se velmi liší podle zkoumané oblasti.Různá místa obsahují různé procento jednotlivých prvků. Mezi nejběžnější prvky na zemi však všeobecně patří železo, kyslík, křemík a hořčík.Zastoupení těchto prvků se pohybuje v desítkách procent.

Vložil Geologie Planeta Země, Jádro planety Země, Vznik planety Země | Štítek , , , , , | Zanechat komentář

Sluneční soustava

Sluneční soustava

Sluneční soustava je planetárním systémem hvězdy zvané Slunce, do které spadá i naše planeta Země. Naší sluneční soustavu tvoří osm planet a pět trpasličích planet. Dále je součástí naší sluneční soustavy přes sto padesát měsíců obíhajících kolem hlavních planet a nespočet menších vesmírných těles jako jsou komety, meteoroidy a drobné planetky. Planety sluneční soustavy obíhají kolem Slunce v eliptických drahách, přičemž hvězda Slunce je v jejich společném středu. Sluneční soustava je součástí většího celku – galaxie, které se přezdívá Mléčná dráha. Galaxie je zase součástí ještě většího uskupení tzv. supergalaxie. Hlavními planetami naší sluneční soustavy jsou podle pořadí od Slunce : Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn a Uran. Odhaduje se, že Sluneční soustava je stará 4,6 miliardy let.

Slunce

Slunce coby středobod naší sluneční soustavy je zdaleka jejím nejmohutnějším tělesem. Ve srovnání s jinými hvězdami je jeho velikost mírně nadprůměrná. Stáří slunce se odhaduje zhruba na 4,5 miliardy let a jeho další existence se podle výzkumů pohybuje kolem sedmi miliard let. Většinu hmoty slunce tvoří vodík a hélium, které vzniká při termonukleárních reakcích ve skunci.Stejně jako Země, je i slunce tvořeno několika vrstvami, kterými jsou : jádro, korona, fotosféra, chromosfera a konventivní zóna.

Země

Země je  v pořadí třetí planetou sluneční soustavy a je jediná, která má vhodné podmínky k existenci života. Stáří země je zhruba 4,6 miliardy let. Kolem Země obíhá její přirozený satelit – Měsíc.

Vložil Historie Země, Planeta Země, Vznik planety Země, Zázračná planeta Země | Štítek , , , , , | Zanechat komentář

Stavba nitra Země

Stavba nitra Země

Stavba nitra země spočívá v rozdělení země na několik částí, které se od sebe liší například hustotou, teplotou nebo tlakem. Strukturou planety Zěmě se zabývá seismologie. Země se rozděluje na několik takzvaných Bullenových zón, pojmenovaných podle geofyzika K.E.Bullena. Tyto zóny pak tvoří těleso naší planety a dělí se na 3 základní části : Jádro, zemský plášť a zemskou kůru.

Zemské jádro

Tvořeno převážně slitinami niklu a železa. Dělí se na tři části, kterými jsou vnitřní jádro, vnější jádro a Gutenbergova diskontinuita. Vnitřní jádro je pevného skupenství, které bylo dosaženo za vysokého tlaku a teploty, které v nitru naší planety panuje. Teplota vnitřního jádra je až 4700 stupňů Celsia. Narozdíl od vnitřního jádra, je vnější jádro tvořeno žhavou tekutinou, která spolu s rotací planety Země vytváří její elektrické a magnetické pole. Díky této skutečnosti je kolem Země přítomna magnetosféra, která filtruje většinu kosmického záření. Vnější jádro se skládá převážně z železa a dalších lehčích prvků. Gutenbergova diskontinuita tvoří hranici mezi vnějším a vnitřním jádrem. Její tloušťka se pohybuje mezi dvěma až třemi sty tisíci kilometrů.

Zemský plášť

Plášť Země tvoří převážně těžké minerály, podobné těm, jež jsou přítomny i v zemské kůře. Zemský plášť se dělí opět na tři části, kterými jsou : spodní plášť, vrchní plášť a astenosféra. Spodní plášť je tvořen převážně křemíkem, kyslíkem a magnésiem. Tvoří celou polovinu hmotnosti planety Země.

Zemská kůra

Tvoří vrchní vrstvu Země a dělí se na pevnou kontinentální kůru a na oceánskou kůru.Ty se vůči sobě liší svou hustotou a chemickým složením.

Vložil Geologie Planeta Země, Jádro planety Země, Planeta Země, Vznik planety Země | Štítek , , , , , , , | Zanechat komentář

Doba ledová

Doba ledová

Doba ledová neboli glaciál, je periodicky se opakující změna klimatu planety Země, při kterém dochází k dlouhodobému poklesu teplot zemského povrchu i atmosféry, díky čemuž dojde k výraznému rozšíření ledovců. Období mezi dvěma glaciály se říká interglaciál. Délka doby ledové může být od čtyřiceti do sta tisíc let. Oproti tomu období interglaciálů trvají něco kolem dvaceti tisíc let. Vlivem doby ledové dochází k mohutnému zalednění a výraznému poklesu hladiny moří a oceánů. Drastická změna teplot má velký vliv na vše živé. U těch druhů, které se nejsou schopny se změnou klimatu vyrovnat, dochází k vymření.

Za vznik doby ledové s velkou pravděpodobností může vzájemná poloha Země a Slunce, kde v případě že je Země jen nepatrně vzdálenější od slunce tak dochází k poklesu příjmu její energie Zemí v řádu pouhých procent, avšak i to stačí na změnu klimatu planety Země.

O tom že na Zemi takovéto změny probíhaly existují tři hlavní důkazy. Zaprvé jsou to důkazy geologické, které zahrnují zkoumání povrchu Země a vyhodnocování, co mělo vliv na jeho nynější podobu. Zadruhé chemická analýza materiálů a vzorků získaných například z fosilií, den oceánů nebo ledovců. V neposlední řadě jsou tu také paleontologické důkazy, které vycházejí z poznatků o změnách jež jsou získávány z fosilií. V průběhu doby ledové se totiž živočišné druhy musely přizpůsobovat novému klimatu. Druhy které se lépe adaptovaly na chladné podnebí se rozšířily do nových oblastí a naopak druhy které potřebovaly vyšší teploty k životu byly vytlačovány nebo zcela vyhynuly.

Vložil Historie Země, Planeta Země | Štítek , , , , , | Zanechat komentář